Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se na potenciál rybích šupin zaznamenat historické změny ve vodním prostředí. V aktuální...
Zajímavý příběh nám může vyprávět vodní dílo Švihov na řece Želivce. Jedná se o jednu z nejdůležitějších přehradních nádrží v České republice, protože zásobuje hlavní město Prahu a okolí pitnou vodou. Méně již je známo, že nádrž hostí velmi zajímavou populaci bolena dravého (Leuciscus aspius). Tato ryba je unikátní již tím, že je to náš jediný druh z jinak velmi úspěšné a rozšířené čeledi...
Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications.
Studie vlivu extrémních srážek na život mikroorganismů ve stojatých vodách kolektivu autorů z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR (Shabarova et al.), publikovaná na konci ledna v Nature Microbiology, zaujala editory časopisu Science natolik, že ji minulý pátek vybrali mezi sedm nejzajímavějších článků z různých časopisů ve svém pravidelném týdenním přehledu Editors´ Choice.
Šupiny se po mnoho desetiletí rutinně používají k určení věku a růstu ryb a řada výzkumných institucí, rybářských agentur a muzeí proto spravuje rozsáhlé sbírky rybích šupin. Moderní vědecké metody umožňují získat nové informace z archivovaných biologických vzorků, například o podmínkách životního prostředí, výživě, zdravotním stavu nebo genetické rozmanitosti minulých populací. V aktuální...
Globální změna klimatu přináší stále častěji extrémní projevy počasí, jako jsou dlouhodobá sucha nebo přívalové srážky způsobující bleskové povodně. Co se ale při nich děje v ekosystému? A dokáže se ekosystém sám obnovit? Tým vědců z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) v Českých Budějovicích zjistil, že během povodně dojde k vypláchnutí téměř veškerých...
Šimek, K. and Sirová, D. 2019: Fluorescently Labeled Bacteria as a Tracer to Reveal Novel Pathways of Organic Carbon Flow in Aquatic Ecosystems. J. Vis. Exp. (151), e59903, doi:10.3791/59903 Objasnění trofických interakcí jako je predace a její dopady na společenstva patří k častým výzkumným úkolům ekologie. Vzhledem k velikosti mikrobů má výzkum mikrobiálních interakcí...
„Žijeme v období klimatické změny a rychlého zvyšování teploty. Teplomilné ryby z toho nutně benefitují," řekl novinářům Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu, při shrnutí početnosti rybí obsádky na lipenské přehradě za rok 2020.
V podcastu Věda na dosah se můžete vydat na rozbouřenou lipenskou přehradu na výzkumný lov ryb. Proč dramaticky ubývá candátů a jak se mění život v českých vodních nádržích. Jak se ryba správně vědecky zpracovává, měří, váží a určuje? Průvodkyní na lodi i v následném zázemí byla nadšená badatelka a milovnice ryb Marie Prchalová z Biologického centra AV ČR.
O charismatickém nočním dravci , sumci velkém, pohovořil Lukáš Vejřík z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR v pořadu Českého rozhlasu.
