Jak se tře bolen dravý?
Chování zvířat interaguje s různými vztahy v rámci bioty a jeho variace mezi jednotlivci se mohou lišit a způsobit zkreslení ve výzkumu chování kvůli jeho dopadu na účinnost vzorkování.
V této studii jsme současně zaznamenávali chování ryb během reprodukční sezóny pasivní telemetrií a odebírali vzorky rybí populace pomocí elektrolovu. Celkem 1479 jedinců bolena dravého (Leuciscus aspius) bylo označeno pasivními integrátorovými čipy (PIT tags) a jejich reprodukční chování bylo zaznamenáno pomocí pasivních telemetrických systémů v letech 2015–2020 v naturové evropsky významné populaci nádrže Švihov (Želivka). Zjišťovali jsme, zda pravděpodobnost odchytu souvisí s chováním ryb během reprodukce (délka tření, počet jednotlivých návštěv na třecích místech, podíl doby tření, datum příchodu na trdliště a průměrný denní čas příchodu). Celkově byla pravděpodobnost odchytu samců vyšší než u samic (30 ± 4 % střední chyba (SE) vs. pravděpodobnost 20 ± 3 % SE). Vlastnosti upřednostňující pravděpodobnost, že bude uloven elektrickým agregátem se lišily mezi pohlavími a zahrnovaly délku přítomnosti, podíl času investovaného do tření a průměrný denní čas příjezdu u samců; u samic pravděpodobnost odchytu souvisela s délkou přítomnosti a datem příchodu na trdliště. Tato studie naznačuje, že ani velký vzorek získaný pomocí elektrolovu nemusí nemusí dobře reprezentovat chování celé třecí populace.
Schéma sledování tření bolenů pomocí antén, které registrují značené jedince.
Bližší informace: Dr. Marek Šmejkal marek.smejkal@hbu.cas.cz
