Rozmnožování dvou tisíc bolenů v Želivce právě vrcholí. Rybám nesvědčí denní manipulace s průtoky
Takzvané špičkování, kdy se mění průtok v řekách kvůli provozu vodních elektráren nebo pořádání vodáckých závodů, významně narušuje rozmnožování ryb. Zjistili to vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, kteří se ve své aktuální studii zaměřili na to, jak kolísající proud ovlivňuje rozmnožující se boleny dravé v řece Želivka. Zdejší třecí hejno bolenů, které je chráněno v rámci soustavy Natura 2000, se zde potýká s nepředvídatelnými změnami proudu. Právě v těchto dnech vrcholí v nádrži Švihov na Želivce tření této ryby.
Díky denní manipulaci průtoků v řekách, kdy se nejdříve zadržuje a následně nárazově vypouští voda z přehrady, lze využívat energetický potenciál řeky i tam, kde by to přirozený hydrologický průběh nedovolil. Tzv. špičkování však značně narušuje život v řekách a negativně ovlivňuje ryby. „Při zadržování vody před samotnou špičkou může docházet k vysoušení rybích jiker nebo uvěznění ryb na obnaženém dně. Během špičky zas může silný proud odnést a znehodnotit jikry, v extrémních případech i larvy ryb, a dokonce dospělé ryby,“ vysvětluje Daniel Bartoň, hlavní autor článku a doktorský student na Hydrobiologickém ústavu BC AV ČR.
Jak proud při špičkování hýbe s dospělci bolena dravého – velkého kaprovitého predátora, zjišťovali vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR na nádrži Švihov na řece Želivce na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje. Právě zde se každoročně shromažďuje největší třecí hejno bolenů dravých v České republice, což je také jedním z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000.
Tření bolena dravého. Foto: Marek Šmejkal
Do hlavního přítoku nádrže se každé brzké jaro připlouvá třít přibližně 2000 dospělých jedinců z celé nádrže. Vědci je sledují pomocí pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se rybám do těla zavedou čipy a do řeky se rozmístí antény, které skenují tyto čipy a podávají tak informace, kde se jednotlivé ryby nacházejí. V Želivce mají označených deset tisíc bolenů, včetně dvou tisíc pohlavně zralých. Migrující boleni se zastavují u prvního jezu a tady dochází ke tření. Místo je však pod silným tlakem špičkovaní.
„Na trdlišti jsme umístili telemetrické antény a sledovali jsme rozmnožování bolenů během tří let. Zjistili jsme, že člověkem vyvolaná změna průtoku ryby negativně ovlivňuje jejich odsunutím mimo vhodná trdliště,“ říká další z autorů studie Marek Šmejkal. Špičkování ovlivňuje tření bolenů tím, že jim narušuje jeho průběh a nutí je vhodná třecí místa dočasně opouštět. Jak při snížení, tak i při zvyšování průtoku se jejich počet na trdlišti snižuje. To zásadně zvyšuje náklady na tření, které je samo o sobě velice energeticky náročné. Navíc se narušuje načasování tření, což může negativně ovlivnit životaschopnost jiker u samic bolena. Tento efekt může být ještě závažnější u menších druhů ryb vystavených podobným podmínkám pod přehradami na celém světě.
Obrázek vlevo: Vizualizace dvou situací na trdlišti při energetickém špičkování: Nahoře nízký průtok (nádrž výše po toku akumuluje vodu, turbíny elektrárny stojí, proud neohrožuje vytřené jikry). Dole vysoký průtok v energetické špičce, turbíny hydroelektrárny běží a, jak bylo prokázáno v předchozích studiích, proud vody odnáší vytřené jikry níže po toku, kde nebudou moci přežít. Dospělci mají problém udržet se na trdlišti.
Obrázek vpravo: Příklad přímého záznamu vlivu špičkování: Množství ryb zjištěných na trdlišti dvěma anténami („No of detected individulas“ černě a zeleně) významně poklesá při dvou špičkových průtocích („Discharge“, červená čára).
Studie byla publikovaná v odborném časopise Science of the Total Environment.
Bartoň D., Brabec M., Sajdlová Z., Souza A. T., Duras J., Kortan D., Blabolil P., Vejřík L., Kubečka J., Šmejkal M. (2022). Hydropeaking causes spatial shifts in a reproducing rheophilic fish. Science of The Total Environment 806: 150649. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.150649.
