Je lepší lovit ze zálohy nebo aktivně? Unikátní experiment sledoval chování štik ve velkých jezerech
Nová studie vědců z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR se zaměřila na otázku, jak se změní chování vodních dravců, když se v přirozených podmínkách velkých jezer budou či nebudou vyskytovat vodní rostliny. Jako modelový druh pro studii si vědci vybrali štiku obecnou. Tento druh je totiž známý jako dravec, který loví ze zálohy a číhá na kořist v příbřeží u ponořených rostlin a dalších struktur. Dosud totiž nebylo jasné, jak se budou štiky chovat v jezeře bez tohoto oblíbeného potravního stanoviště. Budou schopny přepnout na aktivní způsob lovu nebo zachovají vyčkávací strategii?
K výzkumu vědci využili nejnovější metodu k přesnému sledování pohybu ryb (tzv. poziční telemetrický systém) a unikátní podmínky severočeských zatopených důlních jam, jezer Milada a Most. Podmínky v těchto jezerech jsou totiž velice podobné kromě výskytu ponořených vodních rostlin. V jezeře Most se v době výzkumu ponořené rostliny prakticky nevyskytovaly, zatímco v jezeře Milada byl jejich porost rozsáhlý.
Výsledky ukázaly, že štiky v jezeře Most (bez ponořených rostlin) byly aktivnější, využívaly více prostoru (větší plochu i rozsah hloubek) a strávily více času ve volné vodě než v jezeře Milada. Dokonce i růst štik v jezeře Most byl vyšší. Pravděpodobně díky větší aktivitě štik a prohlednému prostoru se zvýšila pravděpodobnost ulovení kořisti.
Tato zjištění jasně naznačují, že štiky jsou schopny přizpůsobit své chování kvalitě prostředí. Pokud totiž štiky neměly možnost číhat na kořist v ponořených rostlinách, využívaly více aktivního lovu a širší rozsah stanovišť. Pravděpodobně díky tomu také nalezly více potravy. Je tak zřejmé, že chování tohoto druhu je adaptabilní a může se měnit podle lokálních podmínek prostředí.
Foto: Jiří Peterka, BC AV ČR
Více informací je k nalezení ve studii:
Říha, M., Gjelland, K.Ø., Děd, V. et al. Contrasting structural complexity differentiate hunting strategy in an ambush apex predator. Sci Rep 11, 17472 (2021). https://doi.org/10.1038/s41598-021-96908-1