Kvalita vody v tatranských plesech

Studiem zotavování tatranských ples z acidifikace způsobené kyselými dešti se zabýváme již od 80. let 20. století. Třicet z těchto ples lišících se hodnotami pH a kyselinové neutralizační kapacity a reprezentujících různé typy povodí (množství a typ vegetace, půdní pokryv, suťová pole) pravidelně, každoročně sledujeme od počátku 90. let. Od této doby se totiž kvalita jejich vody významně zlepšuje (tzn. klesá v ní koncentrace aniontů silných kyselin, jako jsou sírany, dusičnany a chloridy, zatímco jejich pH a kyselinová neutralizační kapacita rostou) vlivem masivního omezení znečišťování atmosféry sloučeninami síry a dusíku z evropské energetiky, průmyslu a zemědělství. Vedle změn složení atmosféry se však na chemismu vody ples se stále rostoucí měrou uplatňuje také klimatická změna. Její vliv byl zpočátku maskován výraznějšími změnami kyselé depozice, a tak začal být zřetelný až mezi roky 2000 a 2010. Hlavními projevy změn klimatu v Tatrách jsou zvýšená intenzita a množství srážek, rostoucí počet dní bez sněhové pokrývky a častější kolísání teplot kolem bodu mrazu, vedoucí k opakovanému zamrzání a rozmrzání vody v puklinách hornin. Všechny tyto vlivy přispívají k intenzivnějšímu mechanickému zvětrávání hornin, a to zejména ve vyšších nadmořských výškách a na strmých suťovištích, kde horniny nejsou izolovány ani stabilizovány půdním pokryvem. Zvýšené zvětrávání odhaluje stopy minerálu kalcitu, který je v nepatrných, ale významných množstvích přítomen v granodioritech, tj. v dominantních horninách tatranského podloží. Obnažený kalcit se rozpouští vlivem vzdušného oxidu uhličitého za vzniku vápenatých a hydrogenuhličitanových iontů, které zvyšují kyselinovou neutralizační kapacitu a pH ples. Na druhou stranu, síru obsahující minerály v podloží jsou oxidovány a produkují sírany, které zpomalují zotavování ples řízené především klesajícím kyselým spadem. Další významnou roli hraje zvýšené množství a intenzita srážek, které zkracují dobu zdržení vody a se srážkami deponovaného dusíku v půdách, což snižuje jeho zadržení v povodí a zvyšuje vyplavování dusičnanů. Všechny tyto vlivy jsou významnější v povodích bohatých na suťová pole než v povodích převážně pokrytých půdami a vegetací. Vliv klimatu na změny složení vody ples zotavujících se z předchozích desetiletí kyselé depozice tak závisí na nadmořské výšce, půdním a vegetačním pokryvu a podílu suťových polí v jejich povodích.

Kopáček J., Kaňa J., Porcal P., Stuchlík E. (2021):Diverse effects of accelerating climate change on chemical recovery of alpine lakes from acidic deposition in soil-rich versus scree-rich catchments. Environmental Pollution 284, 117522