Příběhy želivského bolena

Bolenům se v povodí Želivky dařilo odjakživa. Výstavba velké nádrže často zamíchá poměry v rybích společenstvech, avšak želivský bolen tuto velkou změnu ustál dobře. Naučil se těžit ze zvýšené nabídky potravních ryb v nové nádrži a dokázal vyřešit i zdánlivě nejsložitější problém s rozmnožováním (byť pravděpodobně díky každoroční pomoci ve formě umělého výtěru). Bolen je z hlediska rozmnožování reofilní druh, tzn. potřebuje pro výtěr a inkubaci jiker proudné prostředí, které v nádrži samotné chybí. Boleni se proto naučili v době tření obsazovat peřeje pod prvním jezem nad vzdutím nádrže. Zde se v brzkém jaře shromažďují pohlavně dozrálé ryby z celé nádrže. Hromadění matečných ryb neuniklo pozornosti správců nádrže. Ti se úspěšně zhostili nápadu využít tahu dospělých bolenů k umělé reprodukci a v průběhu 80. let minulého století rozpracovali technologii umělého chovu bolena. Boleni z Želivky tak zaujali první místo v produkci násad pro mnohé československé i zahraniční lokality. Díky tomuto chovatelskému primátu je možné sledovat stopy želivského genofondu ve velké části střední Evropy. To byl také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000.

Tření bolena dravého.

Každoroční tah matečných bolenů přitahoval také pozornost rybářských vědců. Sledování tahu probíhalo od osmdesátých let pod vedením ing. Jiřího Vostradovského, CSc. Mnoho zajímavých otázek vyvstávalo v souvislosti s těžkou předvídatelností výskytu ryb na trdlišti a s pozorovaným střídáním silných a slabých ročníků. Jednoduché odlovy, byť spojené se značkováním ryb, přinášely jen omezené informace o fascinujícím tření této unikátní populace. Skutečnou revoluci v poznání dějů na trdlišti bolenů přinesla pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se ryby označí pasivními čipy a do nádrže se rozmístí RFID technologie pro skenování čísel těchto jednotlivých čipů. Unikátní kódy označených jedinců lze „přečíst“ speciálními anténami až na vzdálenost cca 1 metru od antény. Jednou označená ryba je tak identifikována kdykoliv se přiblíží na trdliště.

Rozmnožují se v noci

V průběhu let jsme označili více než 2000 ryb a záznamy antén umožnily kvalitně popsat celkovou sezonní dynamiku tření. Zjistili jsme také, že samci jsou na trdlišti přítomni mnohem dříve a déle než samice (Šmejkal a kol. 2017a). Zásadním objevem byla i skutečnost, že tření bolena vrcholí v noci (Šmejkal a kol. 2018). Kombinací pasivní telemetrie a kamerových záznamů se podařil zjistit pádný důvod pro takové chování. Vytřené jikry bolena se totiž ve dne stávají hojnou kořistí ouklejí, které boleny doprovázejí (Šmejkal a kol. 2017b), zatímco v noci oukleje z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít (Šmejkal a kol. 2018). Oukleje, které jsou po většinu roku oblíbenou potravou bolenů, se tak na krátkou dobu živí svým hlavním predátorem.

Dlouhodobé sledování pomocí pasivní telemetrie umožňuje dobře pozorovat dynamiku třecího hejna a také vývoj chování jednotlivých bolenů. Samci se třeli ve věku od 4 do 11 let. Podle právě vydané studie (Šmejkal et al. 2021) připlouvají starší a zkušenější jedinci na trdliště dříve, a mohou tak zabírat výhodnější stanoviště. Zároveň navštěvují trdliště častěji a zůstávají po delší dobu, a tak nikdy neminou vrchol tření.

Bolen s individuálním kódem 900_2300001333248. 

Práce se samicemi je komplikovanější

Počet záznamů u samic je menší, protože jsou celkově méně aktivní, a navíc bylo zjištěno, že poměrně snadno ztrácejí své čipy implantované do břišní dutiny. Stává se, že čipy tělo samice opouští spolu s kladenými jikrami (Šmejkal a kol. 2019). V průměru přibližně 15 % samic a 2 % samců ztratilo během sledování svůj čip. Tyto ztráty mohou ovlivnit odhady početnosti i chování ryb. V případě rozsáhlých značkovacích projektů může rovněž docházet k znečištění prostředí ztracenými značkami. Není to tak, že by bylo dno řeky pokryto vrstvou značek, ale i jednotlivé značky zapadlé na říčním dně mohou vysílat falešné signály, a přitom ryby nemusí být vůbec přítomné (Šmejkal a kol. 2020). Navíc současné antény mohou v jednom čase rozeznat jen jeden čip. Pokud se v blízkosti antény nachází ztracená značka, příznačně nazývaná ghost-tag (značka-duch), může rušit detekci nově táhnoucích jedinců a znehodnocovat výsledky. Před novou instalací antén je proto velmi důležité se přesvědčit, zda na dně nejsou ztracené čipy.

V největší české vodárenské nádrži stále plují stovky značených bolenů a náš rozsáhlý sledovací program slibuje mnoho dalších objevů z nejdůležitější životní fáze tohoto zajímavého druhu. Jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují interakce s dalšími rybími druhy a predátory? A jak je ovlivňují podmínky v prostředí, např. průtoky a kvality dna? To je předmětem našich dalších výzkumů.

Trdliště bolenů na hlavním přítoku vodní nádrže Švihov s rozmístěnými RFID branami pro sledování označených ryb. 

Publikace

Šmejkal M., Ricard D., Vejřík L., Mrkvička T., Vebrová L., Baran R., Blabolil P., Sajdlová Z., Vejříková I., Prchalová M., Kubečka J. (2017) Seasonal and daily protandry in a cyprinid fish Scientific Reports 7: 4737. DOI: 10.1038/s41598-017-04827-x

Šmejkal M., Baran R., Blabolil P., Vejřík L., Prchalová M., Bartoň D. , Mrkvička T., Kubečka J. (2017) Early life-history predator-prey reversal in two cyprinid fishes Scientific Reports 7: 6924. DOI: 10.1038/s41598-017-07339-w

Šmejkal M., Souza A., Blabolil P., Bartoň D. , Sajdlová Z., Vejřík L., Kubečka J. (2018) Nocturnal spawning as a way to avoid egg exposure to diurnal predators Scientific Reports 8: 15377. DOI: 10.1038/s41598-018-33615-4

Šmejkal M., Blabolil P., Bartoň D., Duras J., Vejřík L., Sajdlová Z., Kočvara L., Kubečka J. (2019) Sex-specific probability of PIT tag retention in a cyprinid fish Fisheries Research 219: 105325. DOI: 10.1016/j.fishres.2019.105325

Šmejkal M., Bartoň D., Děd V., Souza A., Blabolil P., Vejřík L., Sajdlová Z., Říha M., Kubečka J. (2020) Negative feedback concept in tagging: Ghost tags imperil the long-term monitoring of fishes PLoS ONE 15: e0229350.  DOI: 10.1371/journal.pone.0229350

Šmejkal M., Bartoň D., Brabec M., Sajdlová Z., Souza A., Ribeiro de Moraes K., Soukalová K., Blabolil P., Vejřík L., Kubečka J. (2021) Climbing up the ladder: male reproductive behaviour changes with age in a long-lived fish Behavioral Ecology and Sociobiology 75: 22. DOI: doi.org/10.1007/s00265-020-02961-7