Na Lipně se daří sumci, prospívá díky klimatické změně

Na Lipně je z teplomilných ryb nejmarkantnější nárůst sumce, který ještě není příliš početný, ale rychle ho přibývá. Jestli je to dobře, záleží na úhlu pohledu. "Pro populace candáta, které jsou určitým rybářským tahákem, to moc dobrá zpráva není,“ uvádí profesor Jan Kubečka s tím, že v dobách největší slávy pocházel z Lipna každý pátý candát ulovený u nás. Teď je to asi každý dvanáctý. Naopak z Lipna téměř zmizel mník a síhové.

Přírodovědci jsou rádi, když civilizace do ekosystému zasahuje co nejméně. Lipno je však umělá nádrž a některé jeho celospolečenské funkce zásahy přímo vyžadují. Takže vždy je nutné hledat určitý kompromis mezi potřebami a možnostmi. Hodně důležité je dějům v jezeře porozumět, pak se zmíněný kompromis a prosperita hledají podstatně lépe.

Rybaření na Lipně je dlouholetý fenoménem, který nepoznamenal ani koronavirus. V jihočeském moři plave mnoho trofejních ryb různých druhů a tajemno spojené zejména s pravým břehem lipenské vodní nádrže rybáře láká. „Nádrž je velice slušně zarybňovaná kaprem a dalšími druhy ryb a snažíme se pomocí ochranných opatření podpořit populace dravců, které není vhodné ani ekonomické vysazovat, musí se v nádrži rozmnožovat - především candát a okoun. Postupně navyšujeme dle doporučení vědců násadu štiky,“ uvedl Milan Hladík, místopředseda Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu. Jak dokazují průzkumy hydrobiologů z Biologického centra, populace candátů, které hrozil na začátku milénia téměř kolaps kvůli přelovení, se podařilo stabilizovat a postupně narůstá.

Ročně v lipenské přehradě loví přibližně 12.000 rybářů, kteří zde vykonají 130.000 návštěv. Rybáři na Lipno nepřestali jezdit ani v době nouzového stavu. Podle profesora Kubečky v dnešní konzumní době lidem hrozí, že se od přírody odtrhnou, a to nemůže vést k ničemu dobrému. „Rybář, který chce ulovit rybu (což je přirozená potřeba) funguje jako vrcholový predátor. Ten může v ekosystému mnohé ovlivnit! Zvlášť když ho matka evoluce vybavila rozumem a průmysl prvotřídním rybářským vybavením. Pokud by se vrcholový predátor chtěl chovat moudře, měl by využívat zdroje jezera úměrně produkčním možnostem. Uvědomoval by si, že kdo si z jezera vezme kilogram candáta nebo štiky, měl by zde ulovit a spotřebovat 5-10 kg ryb nedravých (cejnů, cejnků, plotic). Pak se nebudeme muset obávat o přirozenou rovnováhu a ekologicky i rybářsky zajímavá společenstva,“ doplňuje profesor Kubečka.

Poslechněte si také přednášku prof. Kubečky: Příběh lipenského candáta.