Zjistili jsme, kde se ukrývá okouní plůdek
Okoun říční (Perca fluviatilis, L.) neodmyslitelně patří do rybí společnosti většiny nádrží a jezer našeho mírného podnebného pásu. Aby byl okoun klíčovým druhem, musí být početný, což si zajistí vytvořením nadpočetné populace svého plůdku. Aby okouní plůdek přežil do dalších let, musí si zajistit především dostatek potravy a zároveň se vyhnout predátorům, pro které je bezbranný plůdek snadnou kořistí.
Jak jsme zjistili, okouní plůdek si obě tyto podmínky může zajistit uchýlením se do atypických habitatů, jako je hypoxie. Hypoxie (koncentrace kyslíku ve vodě pod 2 mg L-1) je pro většinu pro okouna potencionálně nebezpečných vodních druhů smrtelná a oblastem s nízkými koncentracemi kyslíku se snaží vyhnout. Pro okouní plůdek jsou tyto nízké koncentrace díky jeho malé velikosti dostačující. Hypoxickou zónu tak využívá jako úkryt před predací, ve kterém zároveň nalezne potravu v podobě zooplanktonu. Už dříve byly opublikovány studie o strategii zooplanktonu, který je schopen přežít v hypoxii na rozdíl od jeho větších predátorů, zooplanktivorních ryb. U malých ryb schopných využívat hypoxických zón v pelagiálu (volné vodě) však byla tato strategie popsána poprvé (Vejřík et al. 2016a).
Další překážka v přežití okouního plůdku může nastat při nedostatku potravního zdroje. Někdy si za to může i sám. Kvůli vysoké početnosti si plůdek může rychle vyžrat zooplankton, který je ale potravou i pro jiné zooplanktivorní druhy ryb, jako je například cejn velký. Jak jsme vypozorovali, tyto zooplanktivorní druhy ryb se v krajním případě s potravní limitací vypořádají tak, že začnou žrát samotný okouní plůdek, který celou limitaci způsobil. Takovýmto uzavřením kruhu je navíc zachována rovnováha v celém vodním ekosystému (Vejřík et al. 2016b).
Více podrobností, jak zdánlivě malý plůdek významně hýbe vodním ekosystémem, najdete v těchto vědeckých publikacích:
Vejřík L., Matějíčková I., Jůza T., Frouzová J., Seďa J., Blabolil P., Ricard D., Vašek M., Kubečka J., Říha M., Čech M. (2016a). Small fish use the hypoxic pelagic zone as a refuge from predators. Freshwater Biology 61: 899–913.
Vejřík L., Matějíčková I., Seďa J., Blabolil P., Jůza T., Vašek M., Ricard D., Matěna J., Frouzová J., Kubečka J., Říha M., Čech M. (2016b). Who is who: an anomalous predator-prey role exchange between cyprinids and perch. PloSONE 11(6): e0156430. doi:10.1371/journal.pone.0156430.
